O nas O nas

V Amec Foster Wheeler s.r.o. spojujeme vlastní odborné vědomosti s dlouhodobou detailní znalostí potřeb zákazníka s cílem poskytnout konkrétní řešení v oblasti životního prostředí všem našim partnerům v průmyslu, energetice, dopravě, obchodu, logistice, hornické činnosti, odpadovém hospodářství a dalších oborech.


Ekologická újma – hodnocení rizik



ODBORNÝ SEMINÁŘ - CO BYSTE MĚLI VĚDĚT O EKOLOGICKÉ ÚJMĚ

Dne 12. 10. 2012 společnost Amec Foster Wheeler s.r.o. v brněnském hotelu Avanti uspořádala seminář „Co byste měli vědět o ekologické újmě“. Vysoká odborná úroveň přednášejících zaznamenala velkou pozitivní odezvu účastníků, kteří nechtěli seminář ukončit a dožadovali se delšího času na dotazy. Program a fotografie ze semináře si můžete prohlédnout zde.

Společnost Amec Foster Wheeler s.r.o. nabízí kromě zpracování základního i podrobného hodnocení rizik ekologické újmy také školení zaměřená na předmětnou problematiku dle přání zákazníka.



Termín ekologická újma je v české legislativě zakotven od roku 2008, kdy vešel v platnost zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.

Ten ekologickou újmu definuje jako měřitelnou nepříznivou změnu se závažnými nepříznivými účinky na vybrané přírodní zdroje. Dle zákona mohou tuto újmu způsobit provozovatelé přesně definovaných činností, kteří jsou proto povinni znát veškerá rizika ekologické újmy, která by mohla nastat v důsledku svých aktivit, tato rizika zhodnotit pomocí nově zavedených nástrojů tzv. základní a podrobné hodnocení rizik ekologické újmy, a na základě tohoto hodnocení rizika ekologické újmě předcházet, příp. její negativní účinky kompenzovat (více viz níže).

Nabízíme:

  • komplexní zpracování základního i podrobného hodnocení rizik ekologické újmy:
    - zpracování obecné, biologické, ekologické i fyzikálně technické části,
    - zajištění inventarizačních průzkumů,
    - zajištění geologického, hydrologického a hydrogeologického průzkumu,
    - zpracování topologie terénu,
    - zpracování meteorologických a klimatologických podmínek území,
    - zpracování scénářů možného vzniku ekologické újmy včetně potřebných výpočtů a modelací,
    - popis a vyčíslení dopadů a závažnosti jednotlivých predikovaných ekologických havárií,
    - zpracování návrhu preventivních opatření včetně monitoringu,
    - zpracování mapových podkladů, názorné modelace dosahů a projevů ekologické újmy na životní prostředí a lidské zdraví s využitím programu GIS;
  • zpracování návrhu efektivních preventivních či nápravných opatření při zohlednění principu ALARA (= As Low As Reasonably Applicable);
  • zpracování návrhů finančního zajištění včetně jejich posouzení;
  • zpracování žádosti o integrované povolení a následnou servisní činnost v oblasti IPPC;
  • funkci externího ekologa;
  • ekologický audit společnosti;
  • zpracování přehledu opatření vedoucích k získání certifikace EMAS či ČSN EN ISO 14 000;
  • konzultační a poradenskou činnost;
  • komunikaci se státní správou.

Důvody vzniku předmětné legislativy

Svým vstupem do Evropské unie se Česká republika zavázala do své národní legislativy implementovat směrnice vydané Evropským parlamentem, resp. Radou. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí proto byla do naší národní legislativy transponována zákonem č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti 17. 8. 2008, a dále vyhláškou č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě a prováděcím Nařízením vlády o finančním zajištění podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, které bylo vládou schváleno teprve dne 14. 9. 2011 a vyšlo jako Nařízení vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění. Tento předpis nabývá účinnosti dnem 1.1.2012.

Smyslem zavedení těchto právních předpisů je komplexně, efektivně a spravedlivě řešit stále se zvětšující poškození životního prostředí na celém území České republiky, potažmo Evropské unie. Existence mnoha znečištěných míst s sebou nese značné riziko nejen pro životní prostředí, ale také pro lidské zdraví. Dramatické snižování biologické rozmanitosti v posledních desetiletích zase představuje nevyčíslitelnou a nenahraditelnou ztrátu prvotních zdrojů a destabilizaci veškerých přírodních ekosystémů.

Uvedená národní legislativa tedy upravuje práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě, pokud bezprostředně hrozí nebo k ní došlo na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, na přírodních stanovištích vymezených zákonem, na vodě nebo půdě, a dále upravuje výkon státní správy v této oblasti. Přičemž ekologickou újmu definuje jako takovou nepříznivou změnu, která je měřitelná a má závažné nepříznivé účinky na vybrané přírodní zdroje – půdu, povrchové nebo podzemní vody, vybrané chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a přírodní stanoviště.

Zájmová legislativa vychází ze tří základních pilířů udržitelného rozvoje:

  • princip prevence – kdy je provozovatel povinen předcházet vzniku ekologické újmy, přijímat preventivní opatření a v případě způsobení ekologické újmy přijmout opatření nápravná, dalším jeho závazkem je neprodleně informovat příslušný orgán státní správy o všech důležitých okolnostech bezprostřední hrozby ekologické újmy;
  • princip „znečišťovatel platí“ – kdy je provozovatel v případě vzniku nebo zjištění ekologické újmy v důsledku jeho provozní činnosti finančně odpovědný;
  • princip naturální restituce – kdy jsou upřednostňována nápravná opatření před peněžními a je kladen důraz na efektivní dekontaminaci a obnovu nebo náhradu životního prostředí.

Vyplývající zákonná práva a povinnosti

Dotčenými subjekty jsou provozovatelé, a to jak právnické tak fyzické osoby, těchto činností:

- provozní činnosti vyjmenované v příloze č. 1 zákona č. 167/2008 Sb.

  • provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podléhajících souhlasu podle z. č. 185/2001 Sb. v aktuálním znění,
  • vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podléhajících povolení podle z. č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění a NV č. 61/2003 Sb.,
  • čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné odvádění do vod povrchových nebo podzemních podléhající povolení podle z. č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění,
  • odběr povrchových vod podléhající povolení podle z. č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění,
  • odběr podzemních vod podléhající povolení podle z. č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění,
  • čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie podléhající povolení podle z. č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění,
  • vzdouvání nebo akumulace povrchových vod podléhající povolení podle z. č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění,
  • zacházení se závadnými látkami podle z. č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění a vyhlášky č. 450/2005 Sb.,
  • nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky podle z. č. 258/2000 Sb. v aktuálním znění,
  • přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků potrubím nebo v železniční, silniční, vodní vnitrozemské, letecké nebo námořní dopravě,
  • nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty podle z. č. 78/2004 Sb. v aktuálním znění,
  • přeshraniční přeprava odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku,
  • provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podléhajících povolení podle z. č. 86/2002 Sb.,
  • nakládání s těžebním odpadem.

- provozní činnosti vyjmenované v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., spadající do těchto průmyslových oblastí:

  • energetika,
  • výroba a zpracování kovů,
  • zpracování nerostů,
  • chemický průmysl,
  • nakládání s odpady,
  • ostatní.

České právo ukládá všem dotčeným provozovatelům za povinnost:

  • provést pro každé své místo provozní činnosti základní, resp. podrobné hodnocení rizika ekologické újmy;
  • vypracovat návrh preventivních či nápravných opatření,
  • provést, resp. přijímat preventivní (v případě hrozby ekologické újmy), resp. nápravná (v případě vzniku ekologické újmy) opatření;
  • zabezpečit a posoudit finanční zajištění k náhradě všech souvisejících nákladů (s výjimkou dle odst. 3, § 14, z. č. 167/2008 Sb.);
  • informovat příslušný orgán státní správy o hrozbě či vzniku ekologické újmy.